Zdroj rozdělovacího obrázku: www.slodkiflirt.pl
Na křest mého blogu jsem si asi nemohla vybrat horší článek. Jsem totiž člověk, který si knihy na čtení vybírá bez jakéhokoliv předchozího plánování. Můj seznam knih, které bych si chtěla přečíst čítá několik set knih a není v tom žádný systém ani pořadí. Na červen jsem si poprvé zkusila zavést takzvané TBR (z anglického "to be read" neboli "chystám se číst"). Vzhledem k tomu, že ještě není konec června, nemohu posoudit, jak to dopadlo, ale zatím se to vyvíjí dobře (i když ne na sto procent).
Na křest mého blogu jsem si asi nemohla vybrat horší článek. Jsem totiž člověk, který si knihy na čtení vybírá bez jakéhokoliv předchozího plánování. Můj seznam knih, které bych si chtěla přečíst čítá několik set knih a není v tom žádný systém ani pořadí. Na červen jsem si poprvé zkusila zavést takzvané TBR (z anglického "to be read" neboli "chystám se číst"). Vzhledem k tomu, že ještě není konec června, nemohu posoudit, jak to dopadlo, ale zatím se to vyvíjí dobře (i když ne na sto procent).
Ještě než jsem se pustila do vybírání, losovala jsem si dvě knihy, které budu mít povinné.
První z nich je los z mé knihovny. Mám v ní totiž několik knih, do kterých se mi moc nechce, ale na druhou stranu bych jim ráda dala šanci. Rozhodla jsem se tedy, že si každý měsíc vylosuji jednu z nich, kterou ten měsíc buď přečtu nebo ji budu muset bez milosti vyřadit. Začala jsem s tím před dvěma měsíci a dvě knihy jsem po přečtení vyřadila. Tento měsíc vyšel los na tuto:
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
Jedná se o švédský thriller poměrně populárního autora. Knihu jsem dostala před několika lety k Vánocům a od té doby jsem jí nevěnovala žádnou pozornost. Dala jsem ji přečíst své mámě, která hltá jednu severskou detektivku za druhou a podle ní to byla jedna z těch slabších, čímž se můj zájem ještě zmenšil.
Každopádně to chci alespoň zkusit. Trochu mi na tom vadí, že je to třetí díl série, ze které jsem nic nečetla. Vím, že u severských detektivek to bývá celkem jedno, ale to byste museli být v mé hlavě. Číst třetí díl jako první by mohlo zásadně narušit fungování vesmíru. Takže když v červenci nastane Velký křach, tak víte, kdo za to může.
A druhý los je postavený na losování náhodného čísla. To mi určí knihu, která má to číslo na mé Want to Read poličce na Goodreads. Červencový los padl na:
 |
| Zdroj: podzemni-antikvariat.cz |
VLADIMÍR LIŠKA: KRVAVÁ HRABĚNKA ALŽBĚTA BÁTHORYOVÁ
Tahle kniha by se měla zabývat rozborem vražd Alžběta Báthoryové s přihlédnutím k záznamům a dobovým dokumentům. Při zběžném prolistování nevypadá moc odborně a působí na mě spíš dojmem populárně naučné knihy, ale uvidíme, do jaké hloubky ve skutečnosti půjde. Zajímá mě tak jako tak.
Tenhle los mi tentokrát přál. Minulý měsíc jsem tolik štěstí neměla. Po Krvavé hraběnce rozhodně ráda sáhnu.
Ale teď už k mému vlastnímu výběru.
Jak jsem řekla, můj seznam knih, které chci číst je velmi dlouhý a já přečtu za měsíc v průměru tak deset knih, což v první řadě znamenalo, že jsem musela zúžit výběr. Po prvním kole mi zbylo 55 knih, které vnímám jako svoji prioritu. Druhé kolo už trochu bolelo, ale dokázala jsem vybrat 17 finalistů (v abecedním pořadí podle titulů; tučně vyznačené jsou ty, které se dostaly do finále i v červnu):
1. Archiv (Victoria Schwab)
2. Bestie je zvíře (Peternelle van Arsdale)
3. Dalajlámova kočka a umění příst (David Michie)
4. Do vody (Paula Hawkins)
5. Posel (Markus Zusak)
6. Praha Noir (více autorů)
7. Problém tří těles (Liou Cch'-sin)
8. Případ Sant'Ambrogio (Hubert Wolf)
9. Ruin and Rising (Leigh Bardugo)
10. Scarlet (Marissa Meyer)
11. Tajemství lišákova doupěte (Enid Blyton)
12. Tajemství ukradených peněz (Enid Blyton)
13. The Upside of Unrequited (Becky Albertalli)
14. Vražda na Velký pátek (Lee Harris)
15. Záhada zlaté štoly (Vlastimil Vondruška)
16. Zdislava a ztracená relikvie (Vlastimil Vondruška)
17. Žena v kleci (Jussi Adler-Olsen)
Vyškrtnout devět knih mi dalo pořádně zabrat. Jedna vybraná knihy navíc závisí na tom, jestli zvládnu splnit červnový plán, protože v něm mám předchozí díl. Napřed ale tedy těch osm knih, které žádné takové podmínky nemají:
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
PAULA HAWKINS: DO VODY
Tuhle knihu jsem si vybrala částečně z povinnosti. Jelikož se moje zaměstnání knih týká, je dobré, když se vyznám v novinkách a tohle je jedna z knih, kterou bych si nakonec stejně nejspíš přečetla, tak proč ji nevybrat hned? Kromě toho, v těchhle vedrech je ta obálka osvěžující.
Dívku ve vlaku jsem četla někdy minulý rok a navzdory své předvídatelnosti mě docela bavila. Žádné převratné dílo hodné nějakých ocenění to rozhodně nebylo, ale na druhou stranu mi připadá, že ji hodně lidí shazuje vyloženě kvůli tomu, že je tak populární. Popřípadě proto, že je jim nesympatická hlavní hrdinka, čemuž sice rozumím, ale na druhou stranu mně osobně jde v knize hlavně o to, aby ta postava měla zajímavý příběh než abych ji milovala. A osud Rachel mě opravdu zajímal, i když kdo je vrah jsem věděla zhruba v necelé polovině knihy (a to bývám v těchhle věcech mimořádně nevšímavá). Autorka totiž vyzradila řešení už jen způsobem, jakým knihu strukturovala.
Takže samozřejmě doufám, že ať už se v Do vody odehraje jakýkoliv zločin, nebude tak snadno odhalitelný, ale to, jak se mi bude kniha nakonec líbit na tom až tak závislé není.
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
LIOU CCH'-SIN: PROBLÉM TŘÍ TĚLES
O téhle knize z nakladatelství Host toho nevím nijak zvlášť moc a svým způsobem v tom tkví její kouzlo. Vím, že to má být takzvaná hard sci-fi, která je postavená spíš na vědeckém aspektu příběhu než na postavách. Je to první díl trilogie od čínského autora a v roce 2015 získala cenu Hugo.
Celkově šlo sci-fi vždycky trochu mimo mě, ale ráda si rozšiřuji obzory. Tohle pro mě bude opravdu něco nového.
Ze zvědavosti jsem si hned po tom, co kniha vyšla, přečetla první kapitolu a ačkoliv se nedá říct, že bych si čtení užívala (protože příběh začal pěkně zostra a už na prvních pár stránkách se děly pěkné ohavnosti), ale byla jsem u toho přilepená. Stejně jako listonoška v Trháku jsem se musela od knihy málem odlepit ředidlem a udělala jsem to jen proto, že jsem měla rozečtené další čtyři knihy. Do mého seznamu na červenec prostě musela být zařazená.
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
HUBERT WOLF: PŘÍPAD SANT'AMBROGIO
Opět jedna z knih, o které nevím mnoho podrobností a trochu se bojím, že kdybych si zjistila víc, narazila bych na něco, co by mě od čtení odradilo. Vím, že je to nonfikce a má jít o jakýsi církevní skandál, který se týká jeptišek. Víc vědět nepotřebuji. Jdu do toho.
Kniha vyšla poměrně nedávno v nakladatelství Prostor a je poměrně tlustá. Rozhodně si tedy nekladu za cíl ji celou přečíst za měsíc. Můj plán je v červenci začít a uždibovat po kouskách.
Nonfikce nebo nějakým způsobem náročnější knihy obecně čtu pomaleji a nespěchám na ně. Na druhou stranu už mám na svém seznamu rozečtených dvě knihy, které čtu tímto způsobem: A Soldier of the Great War od Marka Helprina (literární fikce) a Dekameron od Giovanniho Boccaccia (dost zdlouhavá a poměrně nudná klasika, u které se pořád nemůžu rozhodnout, jestli se mi v ní vůbec chce pokračovat). Třetí taková kniha už je skoro moc, ale rozhodla jsem se, že ji stejně zařadím. Natolik mě zaujala.
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
MARISSA MEYER: SCARLET
První díl Měsíčních kronik, Cinder, jsem s určitými pochybnostmi začala číst někdy v únoru. Odrazovalo mě to, že to byl retelling zasazený v budoucnosti a Popelka měla být podle všeho kyborg. Jak už jsem řekla, sci-fi nikdy nebylo můj žánr a už vůbec ne takové, kde by se vyskytovali kyborgové a vesmírné lodě. Ale popularita téhle série mě přesvědčila, abych to zkusila a nakonec se jednalo o zatím jedno z nejmilejších překvapení tohoto roku (což bylo skvělé, po tom, co jsem se minulý rok z podobných důvodů četla Selekci a pořádně jsem se spálila).
Pořád mě mrzelo, že jsem se ke Scarlet ne a ne dostat, takže jí v červenci bylo přiděleno čestné místo. Navíc opravdu musím začít dočítat načaté série. Pak to dopadne jako s Písní ledu a ohně, u které čtu pořád dokola první dva díly, protože si následně dám před třetím dílem takovou pauzu, že když na něj dojde, považuji za svou povinnost osvěžit si události prvních dvou knih.
 |
| Zdroj: bux.cz |
ENID BLYTON: TAJEMSTVÍ UKRADENÝCH PENĚZ
Tento rok jsem začala znovu číst sérii Tajemství, poprvé od doby, co mi bylo osm a byla jsem hodně zvědavá, jestli je vůbec možné, aby se mi ty knihy líbily i jako dospělé.
Zatím jsem přečetla osm dílů a všechny jsem hodnotila čtyřmi nebo pěti hvězdičkami z pěti. Hodně z toho samozřejmě dělá nostalgie, protože tahle série není dokonalá, ale je to ten typ knížek, který dokáže zaujmout i dospělého čtenáře. Nejsou hloupé, čtou se téměř samy, využívají osvědčenou strukturu klasických detektivek a občas na ně jemně narážejí. Jsou vtipné a odpočinkové a jednoduché v tom nejlepším slova smyslu. Jedním z důkazů toho, jak skvělé ty knihy jsou je, že byly napsány ve čtyřicátých letech minulého století a zvlášť z hlediska technologie jsou tedy dost dobové. I přesto jsou mezi dětmi natolik úspěšné, že se pořád vydávají.
Upřímně se trochu obávám chvíle, kdy zaklapnu poslední knihu ze série, protože miluju pocity, které ve mně vzbuzují a nejsem připravená se toho vzdát. Jistě, můžu pak zkusit Správnou pětku nebo jinou ze sérií Enid Blytonové, jenže jedna z věcí, které mám na sérii Tajemství tak ráda, jsou postavy. Konkrétně Špekoun a Bětka (kteří jsou, přiznejme si to, mozky Pátračů a bez nich by se žádný případ nepohnul ani o píď). Tyhle knihy mi většinou způsobí malou knižní opici, protože jediné co chci po jejich zavření číst, jsou buď další díly nebo fanfikce o tom, jak Špekou a Bětka jako dospělí pracují jako soukromí detektivové a jsou stejně proslulí jako Sherlock Holmes.
Takže asi tak.
BECKY ALBERTALLI: THE UPSIDE OF UNREQUITED
Od Becky Albertalli jsem už tento rok četla Probuzení Simona Spiera, které je na dobré cestě stát se jednou z mých nejoblíbenějších knih za rok 2017.
The Upside of Unrequited mě zpočátku příliš nezajímala, ale nedávno jsem dostala chuť na nějakou příjemnou a ne moc dramatickou romantiku, tak jsem si tuhle připsala na seznam. Jestli to bude podobně oddechové jako Simon, tak budu štěstím bez sebe.
Jako Simon, i tahle kniha by měla skrývat spoustu rozmanitých postav, z nichž ta hlavní je holka s nadváhou a bez sebevědomí, co se týče kluků. Zní to jako dokonalé letní čtení.
VLASTIMIL VONDRUŠKA: ZDISLAVA A ZTRACENÁ RELIKVIE
Kdykoliv si vzpomenu na Dýku z hadem, evokuje to ve mně prázdninovou náladu. Těžko říct proč, když jsem ji četla na podzim, v nejrušnějším období roku. Z nějakého důvodu mám ale pocit, že tohle je na léto naprosto perfektní čtení.
Pokud jste nadšenec do historie, tahle série pro vás nebude, ale jinak je to nádherně jednoduchá četba. Svoje mouchy první díl rozhodně měl, ale jedna z věcí, které jsem nemohla téměř nic vytknout, bylo tempo vyprávění.
Případy nejsou nikterak složité, ale na druhou stranu nejsou ani nudné, dokonce i když pachatele odhalíte dlouho před vyšetřovatelem. Prostě ideální ve dnech, kdy kvůli parnu nemůžete ani pořádně přemýšlet.
Opravdu doufám, že se k ní dostanu.
No a konečně kniha, která je podmíněna tím, že splním své TBR za červen:
LEIGH BARDUGO: RUIN AND RISING
Na trilogii Griša jsem slyšela smíšené názory. Jen málo lidí je z ní nadšeno bez výhrady. Na druhou stranu, po tom, co jsem přečetla první díl, Světlo a stíny, se spoustou názorů na ten konkrétní díl jsem nesouhlasila. Například s hlasy, které tvrdí, že je kniha plná klišé, což je pravda...na začátku.
Nejsem si jistá, jak to bude s dalšími dvěma díly, ale už v tom prvním Leigh Bardugo ta klišé, které uvedla na začátku příběhu, obrátila vzhůru nohama. Když se autor zaměří na nějaké klišé, zvlášť tak okatě jako to udělala autorka zde, většinou rovnou protáčím oči, protože je všem jasné, jak se to vyvrbí... Nebo není? Protože když si myslíte, že víte, kam autorka míří, najednou je všechno jinak.
Na druhou stranu, pokračování ještě může tenhle slibný vývoj zmařit, takže uvidíme, jak skončí celá trilogie. Chtěla bych ji stihnout dočíst než u nás vyjde Šest vran. Ty jsem si původně chtěla přečíst především, protože jsem na ně slyšela ze všech stran chválu. Pak jsem ale zjistila, že i když to není úplně nutné, je lepší si napřed přečíst Grišu, abych se dostala do toho světa a pochopila ho. Světlo a stíny se mi líbily, takže nelituji. Teď jen doufám, že v červnu ještě stihnu přečíst druhý díl, který jsem měla naplánovaný. Pokud ne, asi to bude moje hlavní priorita na červenec.
Tady to tedy je. Můj první článek na blogu a deset knih, které plánuji číst v červnu. Za pár dní by se měla objevit rekapitulace mé červnové výzvy, která se na blogu sice neobjevila, ale nehrozí, že by se z rekapitulace nedalo pochopit, jak vypadala. Obávám se, že to nedopadlo zas tak slavně, jak jsem si malovala, ale špatné to nebude určitě.
Tento rok jsem začala znovu číst sérii Tajemství, poprvé od doby, co mi bylo osm a byla jsem hodně zvědavá, jestli je vůbec možné, aby se mi ty knihy líbily i jako dospělé.
Zatím jsem přečetla osm dílů a všechny jsem hodnotila čtyřmi nebo pěti hvězdičkami z pěti. Hodně z toho samozřejmě dělá nostalgie, protože tahle série není dokonalá, ale je to ten typ knížek, který dokáže zaujmout i dospělého čtenáře. Nejsou hloupé, čtou se téměř samy, využívají osvědčenou strukturu klasických detektivek a občas na ně jemně narážejí. Jsou vtipné a odpočinkové a jednoduché v tom nejlepším slova smyslu. Jedním z důkazů toho, jak skvělé ty knihy jsou je, že byly napsány ve čtyřicátých letech minulého století a zvlášť z hlediska technologie jsou tedy dost dobové. I přesto jsou mezi dětmi natolik úspěšné, že se pořád vydávají.
Upřímně se trochu obávám chvíle, kdy zaklapnu poslední knihu ze série, protože miluju pocity, které ve mně vzbuzují a nejsem připravená se toho vzdát. Jistě, můžu pak zkusit Správnou pětku nebo jinou ze sérií Enid Blytonové, jenže jedna z věcí, které mám na sérii Tajemství tak ráda, jsou postavy. Konkrétně Špekoun a Bětka (kteří jsou, přiznejme si to, mozky Pátračů a bez nich by se žádný případ nepohnul ani o píď). Tyhle knihy mi většinou způsobí malou knižní opici, protože jediné co chci po jejich zavření číst, jsou buď další díly nebo fanfikce o tom, jak Špekou a Bětka jako dospělí pracují jako soukromí detektivové a jsou stejně proslulí jako Sherlock Holmes.
Takže asi tak.
 |
| Zdroj: goodreads.com |
Od Becky Albertalli jsem už tento rok četla Probuzení Simona Spiera, které je na dobré cestě stát se jednou z mých nejoblíbenějších knih za rok 2017.
The Upside of Unrequited mě zpočátku příliš nezajímala, ale nedávno jsem dostala chuť na nějakou příjemnou a ne moc dramatickou romantiku, tak jsem si tuhle připsala na seznam. Jestli to bude podobně oddechové jako Simon, tak budu štěstím bez sebe.
Jako Simon, i tahle kniha by měla skrývat spoustu rozmanitých postav, z nichž ta hlavní je holka s nadváhou a bez sebevědomí, co se týče kluků. Zní to jako dokonalé letní čtení.
 |
| Zdroj: knizniklub.cz |
Kdykoliv si vzpomenu na Dýku z hadem, evokuje to ve mně prázdninovou náladu. Těžko říct proč, když jsem ji četla na podzim, v nejrušnějším období roku. Z nějakého důvodu mám ale pocit, že tohle je na léto naprosto perfektní čtení.
Pokud jste nadšenec do historie, tahle série pro vás nebude, ale jinak je to nádherně jednoduchá četba. Svoje mouchy první díl rozhodně měl, ale jedna z věcí, které jsem nemohla téměř nic vytknout, bylo tempo vyprávění.
Případy nejsou nikterak složité, ale na druhou stranu nejsou ani nudné, dokonce i když pachatele odhalíte dlouho před vyšetřovatelem. Prostě ideální ve dnech, kdy kvůli parnu nemůžete ani pořádně přemýšlet.
Opravdu doufám, že se k ní dostanu.
No a konečně kniha, která je podmíněna tím, že splním své TBR za červen:
 |
| Zdroj: goodreads.com |
Na trilogii Griša jsem slyšela smíšené názory. Jen málo lidí je z ní nadšeno bez výhrady. Na druhou stranu, po tom, co jsem přečetla první díl, Světlo a stíny, se spoustou názorů na ten konkrétní díl jsem nesouhlasila. Například s hlasy, které tvrdí, že je kniha plná klišé, což je pravda...na začátku.
Nejsem si jistá, jak to bude s dalšími dvěma díly, ale už v tom prvním Leigh Bardugo ta klišé, které uvedla na začátku příběhu, obrátila vzhůru nohama. Když se autor zaměří na nějaké klišé, zvlášť tak okatě jako to udělala autorka zde, většinou rovnou protáčím oči, protože je všem jasné, jak se to vyvrbí... Nebo není? Protože když si myslíte, že víte, kam autorka míří, najednou je všechno jinak.
Na druhou stranu, pokračování ještě může tenhle slibný vývoj zmařit, takže uvidíme, jak skončí celá trilogie. Chtěla bych ji stihnout dočíst než u nás vyjde Šest vran. Ty jsem si původně chtěla přečíst především, protože jsem na ně slyšela ze všech stran chválu. Pak jsem ale zjistila, že i když to není úplně nutné, je lepší si napřed přečíst Grišu, abych se dostala do toho světa a pochopila ho. Světlo a stíny se mi líbily, takže nelituji. Teď jen doufám, že v červnu ještě stihnu přečíst druhý díl, který jsem měla naplánovaný. Pokud ne, asi to bude moje hlavní priorita na červenec.
Tady to tedy je. Můj první článek na blogu a deset knih, které plánuji číst v červnu. Za pár dní by se měla objevit rekapitulace mé červnové výzvy, která se na blogu sice neobjevila, ale nehrozí, že by se z rekapitulace nedalo pochopit, jak vypadala. Obávám se, že to nedopadlo zas tak slavně, jak jsem si malovala, ale špatné to nebude určitě.
Žádné komentáře:
Okomentovat