Za měsíc červen jsem přečetla celkem 8 knih, což sice na to, že vrcholilo zkouškové není špatný výsledek, ale mohlo to být i lepší, kdybych čtení věnovala alespoň trochu z toho času, který jsem strávila tupým zíráním na Facebook a na Tumblr. Své TBR na červen jsem nesplnila úplně. Nepodařilo se mi přečíst 4 knihy z plánovaných (i když jsem místo toho přečetla jiné).
Jak to tedy minulý měsíc vypadalo?
VYLOSOVANÉ
 |
| Zdroj: cooboo.cz |
Tahle kniha byla vylosovaná z mé fyzické knihovny, takže se rozhodovalo o tom, zda zůstane nebo se jí zbavím. Dopadlo to tak, že jsem knihu přečetla, ale vůbec nemám potřebu si ji nechávat v knihovně. Pryč půjde celá série.
Není to špatná kniha, ale ani nemá nic, čím by se mohla prodat, zvlášť v současném výběru YA literatury. Nakonec jsem ji hodnotila v podstatě podobně jako Sirotčinec slečny Peregrinové, i když z jiných důvodů. Zatímco Sirotčinec měl vážné nedostatky, tahle kniha je sice neměla, ale neměla ani nic nadprůměrného. Je to prostě nudný patron. Bohužel si myslím, že to asi není úplně vina té knihy. Spíš je to tím, že byla jedna z prvních YA na trhu a v té době byla originální. Teď už ničím nevyniká.
39%
 |
| Zdroj: knihy.abz.cz |
První díl z trilogie. Tak trochu jsem doufala, že to bude něco podobného jako trilogie Klíče, kterou mám celkem ráda. A...ano, bylo to něco podobného, ale byl to hodně slabý odvar.
Cokoliv, co se mi na Klíčích líbilo tady buď chybělo nebo to bylo nějakým způsobem pokažené. Postavy neměly charakter a chovaly se jako děti, paranormální stránka, která se zpočátku zdála zajímavá se brzy usadila do ubíjejícího kruhu neustálého opakování, vztah hlavních postav byl úplně bez citu, ale autorka se celou dobu snažila je mermomocí dát dohromady a pak je u sebe udržet. Nebylo tam nic ve stylu Požitků nebo Zoe v Klíčích, co by nějak vyčnívalo a nutilo mě to číst dál.
Knihu jsem nedokončila a to zcela záměrně. Dočetla jsem do 70% a to jen proto, že jsem čekala, až se objeví poslední dvě ze šesti hlavních postav v naději, že budou mít osobnost. Doufala jsem marně.
17%
VYBRANÉ TBR
 |
| Zdroj: knihy.abz.cz |
Tuhle knihu jsem už před několika lety četla a tehdy jsem ji ocenila čtyřmi hvězdami. Vzhledem k tomu, že jsem si vylosovala druhý díl série, rozhodla jsem se ji přečíst znovu a výsledek byl rozpačitý. Pamatovala jsem si z té knihy asi tři nebo čtyři scény, které mě bavily a bohužel jsem zjistila, že to jsou také všechny zajímavé scény v knize. Zbytek sice neurazil, ale také po sobě nic nezanechal.
Hlavní zloduch byl chodící klišé s inteligencí pod bodem mrazu. Zápletka byla tisíckrát nastavovaná kaše okořeněná několika naopak přehnaně dramatickými momenty.
Prostě nic světoborného. Opět opakuji, že tahle série pravděpodobně trpí tím, že z YA fantasy už je na trhu mnohem více lepších knih a v době, kdy začala vycházet to zas takový propadák nebyl.
37%
 |
| Zdroj: albatrosmedia.cz |
Tahle série mi nějak moc rychle utíká. Samozřejmě se čte v podstatě sama. Sedmý díl byl takový standard, i když jsem zjistila, že si toho trochu moc pamatuji, takže jsem byla občas lehce frustrovaná z něčeho, co mi připadalo naprosto očividné, ale dětem trvalo většinu knihy, než je to vůbec napadlo. A nemluvím tu úplně o řešení, protože to až tak jednoduché nebylo.
Není to moje nejoblíbenější ze série, je spíš zhruba v průměru, ale stejně je skvělá.
79%
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
Přestože se tento díl opět nepohybuje na vrcholu žebříčku, spoustu toho zachraňují Špekounovy převleky. Špekoun je vůbec moje nejoblíbenější postava ze série s Bětkou hned v závěsu. Ostatní většinou stejně jen dělají křoví a bez těch dvou by na nic nepřišli.
Opět mi trochu vadilo, že poměrně očividná věc dětem celou knihu unikala, i když byla od začátku velmi podezřelá. Ale zase je to možná tím, že si toho až moc pamatuji. Nevzpomínám si, jestli mi to přišlo jasné, když jsem to četla poprvé, ale jsem si jistá, že mě to minimálně napadlo.
Ony ale tyhle knihy nejsou na to, abyste neuhodli, kdo je zločinec. Zábavné je sledovat, jak se toho dopátrá skupinka dětí, která upřímně porušuje zákony zhruba stejně často jako zločinci, po kterých pátrá.
76%
 |
| Zdroj: nakladatelstvi.hostbrno.cz |
Čekala jsem od toho víc. Je to kniha s dospělým tématem, které je ale napsáno jako YA, což znamená, že nejde zdaleka tak do hloubky, jak by si příběh zasloužil.
Kniha je napsána v první osobě, kterou autorka sice zvládla vzhledem k postavě věrně, ale bohužel si tím dost omezila prostor k manévrování. Možná i proto kniha působila ošizeně, hlavně co se týkalo Minnowina období v sektě a také kulturnímu šoku, kterým si prošla. Čtenář by čekal, že kniha, která se zabývá tématem sekty, se na tohle zaměří mnohem víc.
Řeknu to tak, že to co v knize bylo, bylo skvělé. Tam se žádná podstatná chyba neskrývala. To co knihu v mých očích dost srazilo bylo to, co tam chybělo.
57%
NEPŘEČTENÉ TBR
Čtyři knihy se zdají jako docela dost a také jsou, ale přesto tento měsíc až tak špatně nedopadl. Přece jen, TBR není nutně závazné. Není to soutěž a já ji z toho ani nechci dělat. Přesto je docela pravděpodobné, že se k těmto knihám dostanu v červenci přednostně, protože TBR je o knihách, které si opravdu chci přečíst. Pod kůží od Michela Fabera a Falešný polibek od Mary E. Pearson už jsem koneckonců začala. Siege and Storm je kniha, ke které se prostě musím dostat, protože si chci přečíst celou sérii Griša než se vrhnu na Six of Crows, na které se hrozně těším. A Řeky Londýna už jsem si měla přečíst dávno. Je ostuda, že dřív než tohle jsem četla Magickou Paříž, která je stejného žánru, i když není tak provařená.
A kde jsou ty poslední dvě knihy? Po těch jsem sáhla zcela spontánně a na mém TBR na červen nebyly.
 |
| Zdroj: databazeknih.cz |
ANDY ANDREWS: POUTNÍKŮV DAR
Úplná novinka od nakladatelství Návrat domů se mi dostala do ruky v rámci nového zboží a když jsem si pročítala anotaci, zaujala mě. Tak nějak jsem doufala, že to bude něco podobného jako knihy Laurenta Gounella a ve své podstatě asi bylo. Bohužel se kniha víc než na příběh zaměřovala na aspekt osobního rozvoje než na příběh a já, pokud vezmu do ruky nějaký motivační román, většinou to nedělám kvůli té motivační stránce. Knihy jako jsou Čtyři dohody mě nezajímají a stavím se k nim krajně podezřívavě, takže něco, co se jen tváří jako příběh, ale ve skutečnosti je to přednáška, neocením. To samozřejmě není vina knihy ani autora, ale přihlížím k tomu, že i se zamýšleným účelem se to dalo napsat lépe.
Na druhou stranu příběh, který v Poutníkově daru byl mě bavil, i když bych ocenila, kdyby se David v jednotlivých časových obdobích zdržel (což v překladu znamená, že jsem si přála, aby to byl jiný žánr).
48%
 |
| Zdroj: jota.cz |
GILES MILTON: KDYŽ HITLER BRAL KOKAIN A STALIN VYLOUPIL BANKU
Tahle kniha byla na mém seznamu knih, které si chci do budoucna přečíst, ale na červen jsem ji plánovanou neměla. Je to taková oddechovka, ze které se občas něco dozvíte, ale žádný zázrak to není. Trochu mi to připomnělo Co kdyby? od Randalla Munroea. Je to dobrý dárek, pokud nevíte, co koupit. Tímhle nikoho neurazíte. Možná pokud se ten člověk opravdu zajímá o historii, tak bude spoustu těch perliček znát. Že bral Hitler drogy (a spolu s ním i spousta jiných jeho poskoků) není koneckonců žádné tajemství.
58%
Tento výsledek znamená v podstatě to, že v červenci asi své TBR také nestihnu. Ale třeba se stane nějaký zázrak.
Tahle kniha byla na mém seznamu knih, které si chci do budoucna přečíst, ale na červen jsem ji plánovanou neměla. Je to taková oddechovka, ze které se občas něco dozvíte, ale žádný zázrak to není. Trochu mi to připomnělo Co kdyby? od Randalla Munroea. Je to dobrý dárek, pokud nevíte, co koupit. Tímhle nikoho neurazíte. Možná pokud se ten člověk opravdu zajímá o historii, tak bude spoustu těch perliček znát. Že bral Hitler drogy (a spolu s ním i spousta jiných jeho poskoků) není koneckonců žádné tajemství.
58%
Tento výsledek znamená v podstatě to, že v červenci asi své TBR také nestihnu. Ale třeba se stane nějaký zázrak.
Žádné komentáře:
Okomentovat