Zdroj: theodysseyonline.com |
Já o tom, že mám reading slump mluvím zhruba tak jednou ročně. Například zrovna teď, což jsem si nemohla načasovat lépe, vzhledem k tomu, že jsem právě začala psát blog o knihách. Jenomže po zhodnocení své situace jsem zjistila, že vlastně reading slump nemám a co pamatuji, nikdy jsem neměla.
Zdroj: archiveofourown.org |
V skutečnosti toho tedy v takovém období přečtu poměrně dost, ale není to nic, co bych si mohla zaznamenat v Goodreads nebo na to napsat recenzi pro širší publikum.
Zjistila jsem, že z takového reading slumpu se dostává poněkud obtížněji než z klasického. Pokud tedy mohu soudit z toho, co v takovém případě radí jiní. Například sledovat videa o knihách, pročítat si anotace, listovat a tak dále. Nic z toho totiž v tomto případě nefunguje. Prakticky jediná dobrá rada na tento problém je hltat fanfikce tak dlouho, dokud se jich na chvíli nepřejíte.
Pokud náhodou nevíte, co fanfikce jsou, můžete být rádi, protože se jedná o vysoce návykovou záležitost. Jsou to amatérské povídky, které se opírají o nějaké již existující dílo (například knihu nebo seriál) a využívají postavy nebo místa z předlohy. Na internetu jich najdete neuvěřitelné množství a i když se značně liší kvalitou, dají se mezi nimi najít takové, které se vyrovnají publikovanému románu.
Ve výsledku to znamená, že nemůžu říct, že mám reading slump, ale stránky publikovaných knih mi ubíhají šnečí rychlostí a nejde s tím nijak zvlášť bojovat.
Můžu jen myslet pozitivně a doufat, že se z něj rychle dostanu.
Pokud náhodou nevíte, co fanfikce jsou, můžete být rádi, protože se jedná o vysoce návykovou záležitost. Jsou to amatérské povídky, které se opírají o nějaké již existující dílo (například knihu nebo seriál) a využívají postavy nebo místa z předlohy. Na internetu jich najdete neuvěřitelné množství a i když se značně liší kvalitou, dají se mezi nimi najít takové, které se vyrovnají publikovanému románu.
Ve výsledku to znamená, že nemůžu říct, že mám reading slump, ale stránky publikovaných knih mi ubíhají šnečí rychlostí a nejde s tím nijak zvlášť bojovat.
Můžu jen myslet pozitivně a doufat, že se z něj rychle dostanu.
Zdroj: newauthors.wordpress.com |
Žádné komentáře:
Okomentovat